Stále více starších lidí se stěhuje na chaty aneb nový trend ve světě bydlení

Stále více starších lidí se v Česku rozhoduje opustit města a přesunout se na chaty či chalupy, které začínají využívat jako trvalé bydliště. V místech, kde není dostupná plynová přípojka, pak často volí vytápění propanem. Podle aktuálních údajů takto dnes topí už téměř dvacet tisíc domácností. Další významnou skupinu tvoří rodiny, které nahrazují staré uhelné kotle modernějším řešením. Zájem o tento způsob vytápění v posledních letech znatelně sílí.

„Oproti elektřině je topení propanem asi o polovinu levnější,“ řekl ředitel společnosti Primagas Jiří Karlík.

Podle jeho slov vychází jedna kilowatthodina energie z propanu na méně než tři koruny, zatímco v prosinci se náklady na vytápění elektrokotlem pohybovaly zhruba kolem 4,50 koruny za kWh.

„Menší rodinný domek ročně spotřebuje mezi dvaceti a třiceti megawatthodinami. Vytápění propanem tak vyjde asi na šedesát tisíc korun za rok,“ řekl Karlík.

Domácnosti napojené na zemní plyn však mají stále výhodu, protože jejich náklady jsou ve srovnání s propanem nižší minimálně o několik tisíc korun ročně. Propan se proto nejčastěji uplatňuje u objektů, které původně sloužily k rekreaci a byly později upraveny na celoroční bydlení.

„V těchto oblastech většinou není příliš silná přípojka elektřiny, zemní plyn tam nebývá vůbec. A právě tyto bývalé chaty mají často poměrně vysoké tepelné ztráty, takže pro tyto případy je propanové vytápění vhodné. Starší lidé si navíc těžko budou v zimě na otop nosit z kůlen uhlí nebo dřevo,“ doplnil Karlík.

Zhruba tři čtvrtiny nových zákazníků podle něj přecházejí z vytápění tuhými palivy u již existujících domů. Zbytek připadá na novostavby. „U nich je zájem nižší, protože se většinou staví jako pasivní domy a tam dává smysl tepelné čerpadlo,“ vysvětlil.

V posledních dvou letech došlo k výraznému nárůstu zájmu o vytápění LPG. „Nových instalací bylo o polovinu víc než v předchozích letech. Loni se to trochu zbrzdilo kvůli problémům se stavebním řízením, které protahují dobu instalace. Ta je brána jako jednoduchá stavba, takže k tomu domácnost musí mít stejné stavební povolení, jako na cokoliv jiného,“ upřesnil Karlík.

Součástí systému je nádrž umístěná na pozemku, ať už nadzemní, nebo zapuštěná do země, ze které je plyn přiváděn do kotle. Zákazník má možnost nádrž buď zakoupit, nebo si ji pronajmout. V případě vlastnictví je nutné pravidelně zajišťovat revize, protože se jedná o tlakovou nádobu.

„Zákazníci si tak častěji vybírají ten model, že jim zásobník pronajímáme a technické kontroly a revize zajišťujeme. Pronájem vyjde přibližně na tři tisíce korun ročně,“ uvedl Karlík.

Podle Michala Řezaniny ze společnosti Thermona lze propan bez obtíží využít i u běžných plynových kotlů.

„Při požadavku spalovat namísto zemního plynu propan se provede pouze softwarové nastavení a seřízení spalování, případně se u kotlové jednotky jen vymění takzvaná clonka,“ přiblížil Řezanina.

Cena samotného kotle určeného pouze k vytápění se pohybuje přibližně do 50 tisíc korun, u variant s integrovaným zásobníkem teplé vody zhruba kolem 75 tisíc korun.

Výhodou LPG je podle Karlíka jeho nezávislost na distribučních sítích, což umožňuje využití i v takzvaných ostrovních systémech, tedy domácnostech fungujících bez napojení na veřejné sítě.

Jako příklad uvedl dům ve Středočeském kraji vzdálený asi čtyřicet kilometrů od Prahy, který není napojen ani na elektřinu, ani na zemní plyn. Majitel zde zvolil kombinaci fotovoltaiky a zásobníku na propan.

„Teplo a ohřev vody zajišťuje plynový kondenzační kotel doplněný krbovými kamny. Propan využívá majitel domu též na vaření. Fotovoltaická elektrárna na střeše domu disponuje výkonem tři až čtyři kilowatty a majitel domu s takto nastaveným energetickým mixem funguje v podstatě bez omezení, jako kdyby bydlel ve městě,“ uvedl Karlík.

Podle něj existuje v Česku stále mnoho lokalit bez možnosti připojení k plynové síti. „Navzdory tomu, že je Česko poměrně hustě zasíťované zemním plynem, v některých okresech nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu až osmdesát procent obcí,“ podotkl.

V situacích, kdy by bylo nutné budovat zcela novou plynovou přípojku, může být podle Karlíka po započtení všech nákladů ekonomicky výhodnější instalovat zásobník na propan.

Propan by se letos neměl zdražovat, na rozdíl od LPG používaného v dopravě. Do budoucna však hrozí, že od roku 2028 by se na něj mohly vztahovat emisní povolenky pro domácnosti, podobně jako u plynu či uhlí. Jejich zavedení ale zatím není jisté, protože je současná vláda odmítá.

„Když domácnost ročně spotřebuje 1200 kilogramů propanu, tak by povolenka při ceně 57 eur mohla prodražit v rodinném domě náklady o tři až pět tisíc korun ročně,“ upozornil Karlík.

Více informací o aktuálních nemovitostech vám poskytne realitní kancelář Jičín Radomíry Nechánské.